Strukturovaná kabeláž

Jak vybudovat strukturovanou kabeláž tak, aby sloužila jako univerzální infrastruktura, nám dnes přijde poměrně jednoduché. Máme k dispozici soubor norem a pravidel, který nám celou problematiku popisuje. Ale ne vždy tomu tak bylo. Pojďme se nyní spolu podívat na to, jak to všechno začalo.

První sítě, které bylo potřebovat vybudovat, začaly vznikat po vynálezu telegrafu. K jejich dalšímu rozšíření došlo po vynálezu telefonu Alexanderem Grahamem Bellem v roce 1876, protože bylo potřeba připojit větší množství účastníků. Bell o pět let později vynalezl i kroucený pár (twisted pair), který používáme dodnes. Tím výčet jeho vynálezů nekončí, navíc byl ale i zdatný obchodník. Vybudoval Bell System, což byl systém telekomunikačních společností vedených společností Bell Telephone Company a později AT&T (American Telephone & Telegraph), který přes 100 let dominoval telekomunikacím v Severní Americe. Společnost Bell si velice rychle vybudovala na trhu velmi silnou pozici až do takové míry, že ve většině oblastí Spojených států a Kanady měla monopol. To platilo až do roku 1982, kdy po žalobě antimonopolních regulátorů ministerstvo spravedlnosti nařídilo Bellu, aby se rozdělil na 7 menších společností, a tak došlo k rozpadu Bellovy společnosti. Zároveň se umožnil vstup dalších společností na trh. To mělo za následek další rozmach a inovace v budování telekomunikačních sítí. Velice záhy se však objevil jeden problém. Doposud kabeláže uvnitř budov instalovalo pouze AT&T, takže vše bylo stejné. Nové sítě v budovách ale vznikaly živelně a každá společnost je budovala podle svých pravidel. Nově vznikající počítačové sítě byly navíc proprietární, použitelné pouze s konkrétním hardwarem daného výrobce.

Příkladem může být IBM, které v roce 1981 uvedlo na trh první osobní počítač. V roce 1984 IBM představilo Token Ring (o tom jsme už mluvili v souvislosti s Ethernetem), vlastní síťovou technologii, která byla schopna přenášet data rychlostí 4 Mb/s. Tento systém používal tlustý černý 2párový stíněný kabel s velkými 4pólovými konektory. Datový konektor IBM byl mistrovským inženýrským dílem. Byl navržen tak, aby se spojil sám se sebou, vlastně jakýsi hermafrodit. Přestože byl IBM Cabling System velmi kvalitním a robustním datovým komunikačním médiem, u řady zákazníků ztratil přízeň. Bylo to částečně kvůli velikosti a ceně a částečně i proto, že byl proprietární.

O něco lepší už byly koaxiální kabeláže pro Ethernet. Vzhledem ke standardu bylo možné připojit jakékoli ethernetové zařízení, ale pro jiné aplikace byl koax nevhodný. Svou roli hrála i topologie, která se také pro jednotlivé systémy lišila. A nesmíme zapomenout ani na náklady, které byly samozřejmě pro specializované systémy vyšší. 

Tak bychom mohli pokračovat.

Prostě bylo potřeba nastolit v chaosu pořádek.

V polovině 80. let se tedy uživatelé, prodejci a významní výrobci spojili a požádali asociace TIA a EIA o vytvoření jednotných pravidel pro budování pasivní telekomunikační infrastruktury uvnitř budov. TIA a EIA v roce 1991 zveřejnily svou vůbec první verzi standardu pro telekomunikační kabeláže komerčních budov, která byla nazvána jako ANSI/TIA/EIA-568 nebo zkráceně TIA/EIA-568. Jako základ byl použit kabel z kroucených párů. Ten už se dlouhodobě používal pro hlasové aplikace a když se po něm naučil chodit v polovině osmdesátých let i Ethernet, byla cesta k základnímu metalickému médiu vydlážděna.

Stanovení základních pravidel pro budování telekomunikačních sítí přineslo hned několik výhod najednou:

  • Došlo k vytvoření specifikace univerzální síťové kabeláže, která by podporovala více než jednu aplikaci dodavatele.
  • Byl navrhnut směr návrhu veškerého telekomunikačního zařízení a kabeláže, které mají sloužit komerčním společnostem.
  • Byl specifikován dostatečně obecný systém strukturované kabeláže tak, aby podporoval současné i budoucí aplikace pro hlas i data.
  • Byly stanoveny technické a výkonové podmínky a stejně tak základní pokyny pro plánování a instalaci technologie strukturovaných kabelážních systémů.

Obrázek Zdroj: Wikimedia Commons Autor: PePeEfe